#31 V jednoduchosti je síla
Prostota, jednoduchost a dobrota je často zaměňována za slabost, tupost a snadný cíl k manipulaci s lidmi a jejich zneužívání. Přestože tyto vlastnosti bývají vnímány negativně, zvláště díky nim jsme schopni zvládnout životní pouť plnou válek, nenávisti, zla a smrti. Můžeme v nich nacházet největší sílu k překonání všech překážek. „Forrest Gump v kulisách třicetileté války“ – tak zní podtitul inscenace Simply Simplicius aneb Svatá prostoto!
Divadelní uskupení Geisslers Hofcomoedianten se inspiruje barokním uměním a tvoří novobarokní adaptace, jejichž výjimkou není ani inscenace Simply Simplicius aneb Svatá prostoto!, vycházející z románu Dobrodružný Simplicius Simplicissimus Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena. Spolek v barokním období hledá náměty pojící se s dnešní dobou, v inscenaci Simply Simplicius (režie Petr Hašek) se zaměřuje na hledání víry ztracené během (třicetileté) války. Víry, která nemusí být pouze náboženská, ale může se jednat o víru v sebe samého.
Simply Simplicius (Vojtěch Franců) je typem mluvícího jména. Ať už jeho latinská podoba v původním barokním románu, nebo anglické znění v adaptaci, jméno odkazuje na prostotu hlavního hrdiny nebo, jak v replikách několikrát zazní, „Prostě Simply“. Děj sleduje celý jeho život, jak je vychováván poutníkem v lese, jenž ho učí základy náboženství, správného chování a převážně vytrvalosti. Po pěstounově smrti se dostává, stejně jako nedotčená příroda, do střetu s krutým světem a ještě krutějšími lidmi. Přichází na dvůr hofmistra, kde je ustavičně ponižován a svou prostotou a bezelstností si často vysluhuje další tresty. Později v příběhu se dozvídáme, že hofmistr byl Simplyho strýcem, jeho sestra – Simplyho matka – své dítě porodila v lese, kde se ho ujal rolnický pár. Ten po vyrabování jejich statku prchá a svého svěřence nechává vlastnímu osudu. Simply přichází do lesa, kde narazí na poustevníka, jenž je jeho pravým otcem. Poustevník se po smrti své manželky a ztrátě dítěte usídlil v lese a oddal se víře. Po opuštění hofmistrova dvoru Simply jako sluha putuje od jednoho pána k druhému (všechny postavy, se kterými se Simply potkává, ztvárňuje Petr Konáš), narukuje do války, kde si vyslouží slávu. Je zatčen nepřátelskými švédskými vojsky a žení se s velitelovou dcerou. Po návratu z cest zjišťuje, že manželka mu zemřela a jejich syn je v péči u rodiny. Simply je zdrcen a stává se poustevníkem. V tuto dobu se dozvídá pravdu o svém původu a skokem do jezera se pokouší o sebevraždu. Zde se setkáváme s postavou frogmana, parodií na moralitu a stav marihuanového opojení, která Simplymu pomocí písně připomene důležitost života bez hříchu. „Frogman lives without the sin / in underwater land, / where are no temptations / from the human land. / Simply: I wanna be like a frogman! / Frogman: You can’t be a frogman, because you, man, you’re human.“ Po této zkušenosti se jako poustevník opět vydává na pouť, procestuje mnoho zemí, až ztroskotá na opuštěném ostrově. Zde plně pochopí poustevníkovo učení, jež ho vedlo k vytrvalosti, sebelásce a přátelství. Umírá sám a šťasten.
