#11 Hlavně si to udělat hezký

S kým a jak chceme strávit poslední chvíle před koncem světa? Je důležitější pomoci někomu co nejlépe prožít jeho konec světa, udělat ještě na úplném konci dobrý skutek, nebo si sobecky hledat své vlastní bezpečné zákoutí? Text Poslední zhasne autorstva Divadla Letí ohledává možnosti, jak se co nejlépe připravit na konec světa. Zamyslet se nad tím, co všechno si před smrtí musíme vyřešit, na čem všem ještě opravdu záleží a jak se pod časovým tlakem vyrovnat se svými obavami z budoucnosti, protože ty jsou nám všem přirozeně společné. Do konce světa zbývá 63 minut. Odpočet začíná teď!

Průchodem skrze dveře „toitoiky“ vcházíme do nové dimenze sestávající z několika fikčních světů. Imerzivní charakter inscenace, která vznikla v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno, nám dává volnost světy navštěvovat a prozkoumávat. Ideální by bylo náš čas nepromarnit a co nejrychleji najít svět, ve kterém se cítíme nejlépe, a uchýlit se tak k tomu, co nám dává největší smysl. Můžeme nahlédnout do toho, jak se s koncem světa vyrovnávají druzí, a možná se i trochu inspirovat, až to samé jednou potká nás.

Prostory brněnské Káznice svou podobou umocňují pocit blížícího se konce světa. Fikční světy se odehrávají v různých částech objektu. Celý prostor je ozdoben blikajícími světýlky a jednomu z průchodů do světa trochu ironicky vévodí velký růžový nápis „EDEN“. Káznice, v jejichž zdech jsou vepsány stovky tíživých příběhů a místy působí až hororově, se najednou transformuje do párty módu. Konec světa je pojímán jako oslava, jejíž vizuální podoba vzdáleně připomíná mexické oslavy Dne mrtvých.