2024/2025

 

Studio Alta: Tumor: Oh God x DSB 2025

Tumor: Oh God je závěrečným dílem trilogie, která metaforicky propojuje prožívání nemoci s prožíváním lásky. V této části tvůrci zkoumají téma duchovní lásky a terminální stadium nemoci. Tvůrčí tým nejprve povede rozhovory s lidmi pracujícími v paliativní péči a v nejlepším případě i s jejich pacienty. Na základě tohoto výzkumu, osobních zkušeností i literatury, která se tematikou konečnosti, umírání a smrti zabývá, vytvoří text, choreografii, kostýmy a zvukový design. Tyto složky se následně propojí v multimediální pohybovou inscenaci. Jejím cílem je citlivě, vnímavě a v rámci výrazného scénického pojetí otevřít dialog o spiritualitě, umírání, smrti, smutku a lidské konečnosti.

_

Divadlo Letí: Slyšet křičet nové hlasy x DSB 2025

Svět očima nejmladší autorské generace. Šest začínajících dramatiků a jejich hlasy uzavřené do pokojíčků, z nichž se nese ozvěna chodbou vstříc budoucnosti. Imerzivní inscenace, jež vzniká ve spolupráci Divadla LETÍ a projektu Nové hlasy evropské sítě Fabulamundi. Autoři narození na přelomu tisíciletí napíší krátké hry inspirované tradicí hororového Grand Guignolu, jichž se ujmou stejně staří režiséři, aby diváky provedli strašidelným domem, v němž největší hrůzu vyvolává budoucnost. Inscenace bude výsledkem dvouleté série workshopů zaměřených na zkoumání možnosti netradičního inscenování současné dramatiky.

_

2024

Divadlo X10: Filoktétes x DSB 2024

Ondřej Cikán: Filoktétes režie: Ondřej Štefaňák světová premiéra duben 2024 Současná verze Sofoklovy hry akcentuje motivy politické manipulace, která má za cíl získat převahu ve zbrojení v dlouholetém válečném konfliktu. Zaměřuje se také na osud jednotlivce v krajní situaci a rozpor zájmu společenství s vyššími morálními hodnotami. Filoktétés byl kvůli zranění vysazen svými spolubojovníky na pustém ostrově. Řekové ale k dobytí Trójy potřebují jeho zázračný luk. Proto se k němu vypraví lstivý Odysseus. Na svoji stranu se však Filoktéta snaží získat i Bremúsa, zástupkyně Amazonek, které stojí po boku Trójanů. Jaké kvality mají naši dnešní hrdinové, hrdinky? V jaké podobě doléhají informace z fronty do zázemí? Jak je možné ohýbat realitu ve jménu ukončení války?

_

Tygr v tísni: OIDIPÚS KOMPLET x DSB 2024

TRILOGIE I. část Hana Lehečková: Láios | r. Zuzana Burianová II. část Sofoklés: Král Oidipús, překlad: Matyáš Havrda a Petr Borkovec | r. Ivo Kristián Kubák III. část Marie Nováková: Propast | r. Václav Kuneš Královna Iokasté touží po dítěti. Král Láios má tajnosti. Thébané počítají oběti krvelačné Sfingy. Katastrofa je na spadnutí. Král Oidipús se rozhodl pro transparentní politiku. Královna Iokasté nechce nic slyšet o minulosti. Thébané počítají oběti moru. Katastrofa je na spadnutí. Princezna Antigoné by ráda poznala otce. Slepec Oidipús nechce být na obtíž. V Thébách je klid. Klid před bouří. Jak mohli být všichni tak slepí?

_

Droeshoutův portrét: Jak se rodí Shakespeare X DSB 2024

Režie, loutky, supervize: Patrick Sims Dramaturgická supervize: Barbara Gregorová Pedagogická supervize: Pavel Borák, Petra Vodičková, Michal Zetel Projektová manažerka koprodukce: Martina Měšťanová Hrají: Barbora Bachanová, Helena Gricová, Kristina Komárková, Sára Matůšová, Barbora Šíblová, Marie Štěpánová, Emma Žežulová, Petr Kholl Na počátku bylo první folio a portrét. Droeshoutův portrét. A dál? Fenomén Shakespeare. Je pozdní noc. William Shakespeare namáčí pero do inkoustu a při světle svíčky začíná sepisovat další ze svých dramat. Možná Hamleta? Takhle nějak se to muselo dít. Nebo ne? Možná neseděl u stolu, ale u Temže či u někoho na zahradě… A co když byl celou tu dobu ve Stratfordu a dílo, které je mu přisuzováno, tvořili jiní? Snad Edward de Verre? Královna? Nebo labuť? Studenti Janáčkovy akademie múzických umění pod vedením Patricka Simse tvoří loutkovou inscenaci inspirovanou největší osobností světové dramatiky a jejím nejznámějším vyobrazením, které ve své nejednoznačnosti dává prostor našim představám. Inscenace vzniká v koprodukci festivalu Divadelní svět Brno, francouzského souboru Les Antliaclastes, Českého centra v Paříži a Janáčkovy akademie múzických umění.

_

Gaisslers Hofcomoedianten: Alchymisti. Zlodějný teatrolab

Alchymisti z časů císaře Rudolfa II. Šarlatáni? Vědci? Snílci? Celý svůj život zasvětili tajemnému bádání: Jak proměnit obyčejné kovy ve zlato? Jak oživit mrtvé? Jak se stát nesmrtelným? Vstupte do naší divadelně-alchymistické laboratoře, kde ožívá minulost, a hledejte naději pro budoucnost. Jak zachránit svět? Existuje kámen mudrců? Objevte ten svůj! Interaktivní inscenace s prvky únikové hry a divadla forum pro děti od 8 let i dospělé je vyvrcholením koprodukčního projektu Alchymisti souboru Geisslers Hofcomoedianten a Rádia Junior a součástí mezinárodního projektu We can change the world v programu EU Creative Europe.

_

Česká televize Dokument Jan Antonín Pitínský x DSB 2024

Jan Antonín Pitínský je nestor českého divadla, mnohokrát oceněný divadelními cenami i cenami ministerstva kultury. V poslední době se stáhnul do ústraní a žij v Luhačovicích. Je nepřehlédnutelnou a určující figurou pro mnoho generací divadelníků. U příležitosti 70. narozenin, které Pitínský oslaví v roce 2025, se tak rýsuje uzavřít triptych úspěšných dokumentů, které vznikají ve spolupráci s režisérem Robinem Kvapilem, kameramana Šimona Dvořáčka, střihačky Zuzany Walter a festivalu Divadelní svět Brno.

_

2023

Divadlo X10: Vyhnanství x DSB 2023

Autor: Lion Feuchtwanger Překlad: Valter Feldstein Dramatizace: Lenka Havlíková, Ondřej Novotný Režie: Kamila Polívková Dramaturgie: Ondřej Novotný Dramaturgická spolupráce: Lenka Havlíková Výprava: Jana Hauskrechtová Hudba: Ivan Acher Grafika: Terezie Chlíbcová Fotografie: Patrik Borecký Hrají: Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma Lion Feuchtwanger ve své trilogii Čekárna zachytil s neuvěřitelnou hloubkou vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Románová trilogie vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější antifašistická literární díla. Divadlo X10 uvedlo první díl s názvem Úspěch v říjnu 2021. Druhá část Oppermannovi (premiéra v dubnu 2022) se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, mapuje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena inscenací Vyhnanství, která je plánována na rok 2023 a jejímž tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Plánované uvedení kompletní trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Kompletní – festivalové – uvedení celé trilogie bylo výjimečným počinem v rámci Divadelního světa Brno 2023 a představilo brněnským divákům nejen tvorbu Divadla X10, ale také ambiciózní inscenační trilogii na velmi ožehavé a současné téma. „Všichni chceme totéž: pasy, pracovní povolení, peníze, nový domov, návrat do starého domova. Osvobozeného.“ „Já nemám nic, nic, nic!“ Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku. Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

_

Česká televize: Smrt divadlu. Hubert Krejčí x DSB 2023

Režie: Robin Kvapil Spolupráce na scénáři: Pavel Drábek a Tomáš Pavčík Dramaturgie: Tomáš Pavčík Účinkují: Miloš Štědroň, Jan Antonín Pitínský, Vladimír Morávek, Arnošt Goldflam, Vladimír Hulec, Martin Pšenička, Miroslav Krobot, Pavel Zedníček, Aleš Roleček, Jan Ferjenčík, Jan Špilar, Igor Dostálek, Tomáš Pavčík a Pavel Drábek Dramatik, režisér, mim, překladatel, specialista na pohybové techniky asijského divadla a pantomimy Hubert Krejčí (1944–2022) vystudoval činoherní režii na JAMU v Brně (1969–1974) u Miloše Hynšta a Bořivoje Srby. Mezi jeho spolužáky z ročníku patřili např. Nika Brettschneiderová, Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Pavel Zedníček, Svatopluk Skopal a řada dalších osobností, které byly propojeny s hnutím malých scén v sedmdesátých a osmdesátých letech. Krejčí vedl od roku 1976 v Pardubicích a později v Praze soubor Yorickova pantomima. Současně spolupracoval jako režisér a dramatik s brněnským Divadlem na provázku (Hry a hříčky, 1982) a HaDivadlem (Úklady doktora Sakripantiho, 1984). Po listopadu 1989 spolupracoval s řadou dalších profesionálních českých a moravských scén, a především s režisérkou Evou Tálskou, Janem Antonínem Pitínským a Vladimírem Morávkem, kteří mj. inscenovali i jeho dramatické texty. Stál u zrodu brněnského Malého divadla kjógenu, které se zabývá interpretací tradičních japonských frašek. Jako dramatik vytvořil Krejčí řadu divadelních her, často inspirovaných absurdní groteskou, lidovým – jarmarečním divadlem, commedií dell´arte a asijským divadlem. V neposlední řadě velmi nesmlouvavým kritickým způsobem komentoval ve svých hrách a textech současnou podobu divadla i jeho tvůrce. Dokumentem Smrt divadlu! Portrét Huberta Krejčího chceme navázat na loňskou úspěšnou koprodukci na dokumentu Smrti a sny Evy Tálské: portrét divadelní básnířky mezi festivalem Divadelní svět Brno a Českou televizí.

_

Divadlo Husa na provázku v koprodukci s DSB: Hrdinky

Autoři: P. Dabravolskaja a kol. Režie: Palina Dabravolskaja Dramaturgie: Viktorie Knotková Hudba: Jiří Hradil Výprava: Jana Preková Asistentka režie: Daniela Samsonová Asistentka dramaturgie: Natallia Skarynka Tlumočnice: Alena Rezvukhina Hrají: Růžena Dvořáková, Ivana Hloužková, Milan Holenda, Tereza Maxmilián Marečková, Tereza Volánková, Zdislava Začalová Mladá běloruská režisérka Palina Dabravolskaja se spolu s hudebníkem Jiřím Hradilem (Tata Bojs, Lesní zvěř aj.) a provázkovským souborem vydává po stopách hrdinek všedního dne. Svůj hlas propůjčí ženám, které zdolávají výzvy bez výhledu na ocenění a uznání: vychovávají děti, pečují o domácnost, o pacienty, snaží se v nové zemi nalézt uplatnění nebo svým myšlením a jednáním přesahují hranice ženám vymezených rolí. Ať už v monolozích ústících do písní nebo scénách hraničících s koncertem, v centru pozornosti stanou současné podoby ženského hrdinství. V open air atmosféře provázkovského dvora nás čeká pořádná dávka posílení a inspirace – slovy české rodačky Madeleine Albrightové: „Trvalo mi docela dlouho, než jsem získala hlas, a teď, když ho mám, nehodlám mlčet!“ Palina Dabravolskaja (*1995) absolvovala v roce 2017 Běloruskou státní akademii umění jako herečka, po vynuceném odchodu ze země pokračovala ve studiu režie ve Varšavě u Ivana Vyrypajeva, mezinárodně oceňovaného filmového i divadelního režiséra a autora. Její první režijní práce, inscenace hry běloruského dramatika Mikity Iljinčika Pokoj umírá, se dostala mezi deset nejlepších běloruských inscenací za rok 2019. Na festivalu Divadelní svět Brno 2022 hostovala s hudebním dramatem Sarmatia, příběhem o snaze zakořenit v cizí zemi, které kombinuje lidovou hudbu a hip hop. Scénář vznikl za podpory festivalu DSB 2023.

_

2021/2022

BuranTeatr: I AM NOT ALONE

Autoři a autorky: Juraj Augustín, Petr Holík, Patrícia Pažická, Simona Vaškovičová Performer a performerka: Petr Holík, Patrícia Pažická Šestitunový kámen na náměstí uprostřed Brna a dva lidé. Muž a žena, ale na tom nezáleží – asi. V koprodukci DSB a brněnského BuranTeatru vznikne site-specific projekt I am not alone, studie soužití dvou lidských bytostí v kontextu města. Existuje mezi nimi konflikt, nebo mohou opravdu žít v symbióze? Zápasí jejich individuální touhy s prostředím, ve kterém se nachází? A nebyli by šťastnější, kdyby byl každý někde jinde? A záleží na tom vůbec? „Musíme si představit, že Sisyfos je šťasten.“ (Albert Camus) Inscenace je součástí dlouhodobého projektu www.iamnormal.cz Projekt vznikl v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno. Divadlo LETÍ x DSB: Pubkvíz o budoucnosti světa Autorky: Marie Špalová a Martina Schlegelová Dramaturgie: Marie Špalová Režie: Martina Schlegelová Scénografie: Jana Špalová Hudba: Jan Čtvrtník Hrají: Marcela Holubcová, Milada Vyhnálková, Nataša Bednářová, Richard Fiala, Dan Kranich „Skandální show, ve které se dozvíte, co vás čeká, opustíte svůj enviromentální žal a začnete konečně něco dělat!“ Máte rádi kvízy a zajímá vás budoucnost světa? Chtěli byste si v divadle dát s přáteli skleničku a báječně se spolu pobavit? Pak na téhle události nesmíte chybět. Populární forma pubkvízu totiž právě ožívá i v divadle. Ideálně s sebou vezměte jednoho až tři kamarády a vytvořte si svůj tým. Zakupte si na baru svůj oblíbený alko či nealko nápoj a pusťte se do vyplňování našeho zábavného kvízu. Bude i nějaké to divadlo, vtipní moderátoři a pár skvostných písní. Nebojte se, není to na známky! Taky nebudete muset nic říkat nahlas a nikdo vás nebude vyvolávat. A navíc neodejdete v depresi! To slibujeme. Jak to dokážeme? To už se budete muset přijít podívat. Inscenovaný pubkvíz Divadla LETÍ, protkaný živou hudbou, je otevřen jak týmům, tak jednotlivcům a funguje proti enviromentálnímu žalu (ověřeno 9 z 10 zkušebních diváků). Text hry vznikl za podpory Nadace Český literární fond.

_

Divadlo X10: Druzí lidé

Autor: Tomáš Loužný, Ondřej Novotný Dramaturgie: Ondřej Novotný Režie: Tomáš Loužný Scénografie: Petr Vítek Hudba: Ivo Sedláček Hrají: Magdalena Kuntová, Lucie Roznětínská, Vojtěch Hrabák, Václav Marhold Open space je původní česká hra režiséra Tomáše Loužného a dramaturga Ondřeje Novotného, kterou ve spolupráci s DSB připravuje Divadlo X10. Zabývá se tématem manipulace s fakty a problémem interpretace skutečnosti na pozadí klimatické katastrofy. Inspiraci k textu tvoří povídky R. Akutagawy, podle kterých A. Kurosawa natočil slavný film Rašómon. Atmosféra blížící se zkázy vychází také z knihy polské reportérky K. Boni Ganbare! Workshopy smrti, která sleduje osudy Japonců hledajících rovnováhu a existenciální jistoty po jaderné katastrofě ve Fukušimě a ničivých tsunami. Základní situace je několikrát variována a prokládána výpověďmi a svědectvími, které podstatu situace potvrzují, vyvrací, natáčí z různých úhlů. Existuje pravda? Kolik nám zbývá času, než svět nenávratně překročí kritickou hranici? Jak reagujeme v krizových situacích? Máme vůli vymanit se z postfaktického chaosu a dezinformační záplavy? Je akceptovatelné tvrzení, že skutečnost je jen to, čemu věříme?

_

Geisslers Hofcomoedianten: 27 Exekuční show Jana Mydláře

Autoři: Luděk Horký, Natálie Preslová, Helena Koblischková Režie: Petr Hašek Dramaturgie: Helena Koblischková Hudba: David Hlaváč Choreografie: Martin Talaga Scénografie: Ján Tereba Výroba kostýmů: Kristýna Šrolová Asistent režie: Věra Halamásková Produkce: Eliška Seveldová Hrají: Aleš Pospíšil, Martin Bohadlo, Petr Šmíd, Šimon Dohnálek, Vojtěch Bartoš, Martin Holzknecht a Lucie Valenová Raně barokní katovna české politiky. Morbidní kabaret národního hrdinství, ve kterém konferenciér Jan Mydlář dává prostor k 27+1 originálním číslům. Od kupletu k madrigalu a od žonglování po drama, to vše s vírou pevnou jako mariánský sloup a z lásky věrné až za hrob. Nejveselejší tanec smrti v Evropě od Geisslers Hofcomoedianten. Představení není určeno pro diváky trpící úzkostí z uzavřeného prostoru. Po začátku není možné hrací prostor opustit. V představení se používá strobo efekt.

_

Divadlo Feste: Hilsner a ti druzí

Autoři: Jiří Honzírek, Katarína K. Koišová Režie: Jiří Honzírek Odborný poradce: Jan Prchal Výprava: Sylva Marková Produkce: Kristýna Břečková, Antonín Šmarda Hrají: Lina Nausedat, Anna Čonková, Tomáš Žilinský Je dobře známo, že právě v rámci soudního případu s Leopoldem Hilsnerem se jméno budoucího prezidenta Tomáše Masaryka stalo celostátním pojmem. Právě ve sporu, kde proti veřejnému mínění odsuzujícímu Hilsnera za domnělé vraždy dvou mladých žen pouze na základě jeho židovství, se o Masarykovi začalo mluvit jako o ambiciózní a cílevědomé osobnosti. Je ovšem méně známo, kdo skutečně byl onen Hilsner a jak se z něj stal obětní beránek rasistických tendencí společnosti. Je také méně známo, že Hilsnerův případ se nápadně podobá několika dalším kauzám, které prolétly Evropou přelomu 19. a 20. století. V naší inscenaci budeme kromě konkrétní kauzy obviněného Hilsnera sledovat také právě onu na čase a místu nezávislou univerzálnost tendencí odsuzovat lidi pouze na základě rasy nebo náboženství. Anežka Hrůzová je v lese Březinka u města Polná zavražděna stejně brutálním způsobem, jakým umírají o jedenáct let dříve v Londýně oběti Jacka Rozparovače. Je jí podříznuto hrdlo v době končících velikonočních svátků. Svátků, v nichž se v židovské tradici připravují pokrmy zvané matesy. Podle vymyšlené a nepravdivé legendy, jíž šířili zejména radikální katolíci, jsou tyto matesy plněny krví křesťanským panen. Mrtvá Anežka Hrůzová tak sehraje nešťastnou roli obětního beránka v odporném divadle českého rasismu, nacionalismu a antisemitismu. Žid Leopold Hilsner je neprávem odsouzen na doživotí a v cele stráví 18 let. Je zarážející a zahanbující jak dynamický a radikální byl na konci 19. století český rasismus. Leopold Hilsner uměl psát pouze německy, stejně jako mnoho dalších Židů té doby, a tak i v naší inscenaci hraje němčina důležitou roli. Projekt vznikl v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno a Meeting Brno.

_

Divadlo Toy Machine: David a Goliáš

Scénář, režie, loutky, scénografie, hudba: Tomáš Běhal, Tomáš Podrazil, Pavel Heřman Hrají: Tomáš Běhal, Tomáš Podrazil Pro děti od 3 let. Tři příběhy o „obrech“. Obři nejsou jen velcí kolohnáti, kteří nevědí, kam šlapou, ale mohou se skrývat v nejmenším jednotlivci, v jeho obří odvaze. Tak to bylo i s Jankem Fazolkou. Něco velkého jako fazole si poradí s drakem a má sílu jako stádo volů. Obrovitost se může skrývat v síle skupiny, třebaže se jedná o ty nejmenší. To pak obrovi Valibukovi není k ničemu jeho síla. Sice přemůže medvěda, porazí sedláka i ledovou obryni, ale dokáže se i vyrovnat se včeličkami? A třetí příběh nás přesvědčí o tom, že někdy se obr skrývá i v nás v obyčejných lidech a nemusí to být jen v pohádkách. Jako třeba David a Goliáš. Čas od času se stane, že ti menší a malí nemají takové uznání, jaké by si zasloužili. Občas se stane, že ti velcí, co mají velká ramena a velký nos přestanou ty malé vidět. David a jiní si to nechtěli nechat líbit. Tři pohádky v jedné o tom jak jiní malí dokázali přemoci daleko větší.

_

Česká televize x DSB 2022: Smrti a sny Evy Tálské: portrét divadelní básnířky

Scénář a režie: Robin Kvapil Dramaturgie: David Drozd Kamera: Šimon Dvořáček Střih: Zuzana Walter Účinkují: Miloš Štědroň, Boleslav Polívka, Petr Oslzlý, Vladimír Hauser, Ivana Hloužková, Pavel Zatloukal, Boris Mysliveček, Gabriela Štefanová, Marie Jirásková a řada dalších Alenka – Markéta Lazarová – Smrtolenka – Viktorka – Žofie… a mnoho dalších ženských a dívčích osudů přivedla na brněnské jeviště režisérka Eva Tálská (1944–2020). Její tvorba je spjata v podstatě pouze se dvěma divadelními soubory: nejprve s Divadlem Husa na provázku, které založila v roce 1968 společně s dramaturgem Bořivojem Srbou a režiséry Peterem Scherhauferem a Zdeňkem Pospíšilem. V roce 1991 si pak sama založila Studio Dům, v němž dala prostor studentům, mladým amatérům a vytvořila tak svého druhu divadelní školu, která ovlivnila několik generací divadelních tvůrců. Brněnští divadelní diváci by ještě mohli mít v paměti některé její inscenace, třeba trilogii vycházející z nonsensové literatury – Šibeniční písně, Alenka v říši za zrcadlem, Příběhy dlouhého nosu, Kleistovu Katynku z Heilbronnu provedenou jako kramářské divadlo, nonverbální inscenaci Cirkus aneb Se mnou smrt a kůň nebo Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista. A dodnes každé Vánoce Studio Dům hrává Betlém inspirovaný lidovými vánočními hrami. Tálská ve své tvorbě rozvinula fascinující poetické divadlo, kterým změnila tvář českého divadla tvůrců. Vzpomínky kolegů, spolupracovníků a přátel, fotografie, dobré i někdy ne moc kvalitní videozáznamy, texty a další texty… Už jen to zbývá po divadelním díle nekompromisní, náročné a inspirativní režisérky. Z těchto materiálů vzniká dokumentární portrét této výjimečné osobnosti.