#41 Mnohovrstevnatý, nahý výklad dějin
Stěhovaví ptáci neboli Wandervogel jsou mládežnické hnutí, které působilo v období první republiky v oblasti Sudet. Ansámbl stejnojmenné inscenace se stylizuje do jeho členů a pomocí divadla na divadle předvádí dnes už nejspíš zapomenutý příběh jednoho z jeho členů Heinze Ruthy. Inscenace Jana Mocka, která vznikla v listopadu 2024 ve spolupráci s Pražským divadelním festivalem německého jazyka, se pohybuje na pomezí performativní přednášky, dokumentárního divadla a pohybově vizuálních obrazů a upozorňuje na současné paralely s dobou, kdy se Evropa potýkala s nárustem fašizujících diskurzů.
Představení začíná úvodní písní chlapecké skupiny, jejíž kostýmy nás přenášejí do období první republiky. Pětice performerů se ocitá uprostřed přenosného lesa, tedy pěti stromků, kterými v průběhu manipulují, a tím mění scénu i její nálady. Členové skupiny Wandervogel ‒ Tomáš Janypka, Matěj Šumbera, Arseniy Mikhaylov a Václav Němec ‒ mají každý nějakou zálibu. Někdo skládá písně a někdo zase básně. O tom všem nás informuje průvodce dějem a jejich vedoucí, představitel Heinze Ruthy, Philipp Schenker. Češtinou s německým přízvukem prokládanou německými větami v adidas teplákové soupravě chlapce komanduje, svou agilní tělesností s přehledem ovládá jevištní prostor a dělá na své svěřence rejpavé vtipy. Chlapci jsou naopak nejistí, jak to odpovídá jejich věku (členové hnutí měli mezi 12 a 18 roky), nekriticky vzhlížejí ke svému vedoucímu a snaží se mu ve všem vyjít vstříc. Po tomto intru Schenker začíná jakousi performance lecture, ve které představuje samotnou skupinu i Ruthu coby jejího zásadního člena, z jehož dochovaného deníku se dozvídáme i o prvních náznacích jeho homosexuální orientace. Deník obsahuje přesné datace událostí, ke kterým průvodce nechává kolovat i dobové fotografie.
Inscenace má sice lineární příběh, ale stejně tak by se její jednotlivé části daly číst i kolážovitě. Stejně jako osciluje mezi různými divadelními druhy, tak se zde mísí i fikční historická rovina vyprávění se stylizovanými osobnostmi herců. Ti tak vystupují jednak sami za sebe, se svou životní zkušeností a třeba i prvními sexuálními zážitky, ale zároveň jsou členy meziválečných Wandervogel. Tyto dvě roviny nejsou striktně odděleny, a to ani v osobě průvodce, který od začátku působí jako nekriticky zbožňovaný vůdce chlapecké skupiny, ze kterého se postupně stává trenér Heinz Rutha.