#28 První queer pohádka na české profesionální divadelní scéně
Inscenace Princ a princ Divadla Polárka v režii Romana Gombarčeka se dotýká složitých a zásadních témat pomocí prostředků, které jsou dětem blízké. Jemně a citlivě je seznamuje s faktem, že city nemusí vzplát pouze mezi princem a princeznou. A že i princové mají právo na svatbu a rodinu.
O tom, jak téma soužití lidí stejného pohlaví, zprostředkovali v Polárce nejmenším dětem píší v recenzi Barbora Stibůrková a Karolína Bejčková.
„První queer pohádka na české profesionální divadelní scéně!“. Tak zní anotace inscenace Princ a Princ uváděné v brněnském Divadle Polárka. Režisér Roman Gombarček vytvořil na motivy knih autorek Lindy de Haan a Stern Nijland dílo u nás vskutku revoluční, které boří stereotypy (nejen) o queer lidech, představuje diváctvu od pěti let nové perspektivy a pohladí duši dítěti i dospělému.
Zprvu před sebou vidíme poměrně klasický námět: princ se nechce oženit, královna je z toho zoufalá, a tak mu mermomocí hledá nevěstu. Bertík (Václav Dvořák) však netouží po žádné princezně, jeho srdce uhrane princ Krasomil (Alfred Texel Schmidtke). Pohádka ovšem nepokračuje idylicky, ale ukazuje nám realitu mezilidských vztahů – jak je soužití v manželství složité a náročné, že více než na vzhledu záleží na charakteru a že lásce nikdo neporučí. A v neposlední řadě, že ve štěstí dvěma princům stále brání zákon. Naštěstí je to pořád jen pohádka, a tak má královna (Kateřina Jebavá) možnost sňatek povolit. V českém světě tomu bohužel tak není.
