Labyrint

Káznice je Labyrint. Cesta vede do středu. Vstupte.
Site specific performance provádí diváka bývalou brněnskou Káznicí – starým opuštěným vězením, ve kterém se v posledních několika letech aktivně rozvíjí komunitní a umělecký život. Imaginativní koláž Labyrint reflektuje jak toto současné oživování unikátního brownfieldu, tak i další vrstvy a témata spojená s tímto místem. Performance vtahuje diváka do nitra Káznice, ve které instaluje imaginativní kompozice s využitím divadelních i audiovizuálních prostředků.

Jednotlivé prvky tvořící tento prostorový „patchwork“ vychází z různých vrstev a období objektu. Historické reminiscence na pozdně barokní období, kdy byla Káznice postavena, potažmo na 50. léta minulého století, kdy v době komunistického teroru zažila své nejtemnější období, se prolínají s odkazy a rekvizitami spojenými se současností.

Výtvarné objekty srdce a hlavy, masky, rekvizity, útržky pocházející z nedávných performancí, a dokonce i herci, kteří se dostali do Káznice v rámci různých divadelních projektů a dílen, to vše tvoří novodobou vrstvu, která reprezentuje aktuální život Káznice. To je nový směr, nová cesta a nová příležitost pro chátrající objekt.

Průchod labyrintem symbolizuje jak bloudění na této cestě, tak i pronikání do hlubších vrstev sebe sama, za účelem nalézání smyslu a správného směru. Inscenace pro to vytváří specifické podmínky – rozvíjí atmosféru, zesiluje genia loci objektu a emoce s ním spojené, vytváří nejasná ohniska a podprahové nápovědi tak, aby průchod hrdiny i diváka nebyl zatížen jedním konkrétním významem.

Labyrint je výsledkem spolupráce Divadelní smečky působící v Káznici, tanečníků a performerů z Brna, hudebního dua Lishkee a filmaře Petra Kačírka. Autoři konceptu a režie Pavel Strašák a Zdeňka Kučerová jsou kromě svých sólových projektů a aktivit spojeni s Káznicí jako zakladatelé tamního divadelního spolku a realizátoři festivalu Faktor K. a dalších projektů s výraznou site specific složkou (Sochy pro Bronx, Zvěř).