Pokojíček

Roky nic a nejednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma.

Hra rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho od zásadní osobnosti české porevoluční režie J. A. Pitínského (*1955). „Nemyslím, že by někdo uměl v českém jazyce říci a vyříkat tajnosti lidských vztahů lépe než on…“ prohlásil o něm Petr Lébl, režisér první inscenace Pokojíčku (Divadlo Na zábradlí 1993). O třicet let později se k témuž textu vrací režisérka Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii. Rozhodně jedna z divadelních událostí příští sezony.