Neboj, neboj

A kdy už se konečně přestanu bát?

Schovává se pod postelí, když spíme. Skrývá se v závěsech, které se nečekaně zachvějí v průvanu. Čeká v koutech opuštěných domů i v tichu před důležitým rozhodnutím. Podlamuje nám kolena ve výškách, šeptá nám do ucha před každým krokem do neznáma. Provází nás první školní den, první den v nové práci a – světe, div se – i první den v důchodu.

Se strachem se čas od času potká každý z nás – ať už je nám pět, nebo osmdesát. Jde životem spolu s námi a v každém věku má jinou tvář. Roste, krčí se, natahuje, mizí a znovu se objevuje – jako stíny, které ráno ztrácejí svou děsivou podobu a mění se v obyčejné věci kolem nás. Někdy je potřeba s ním bojovat a jindy ho stačí jen přijmout. Ačkoliv nám vždycky říkali, že se bojí jen ti slabí a úspěch čeká na neohrožené.

Členové a členky Studia 60+, amatérského souboru pro seniory při Divadle Husa na provázku, se již potřetí statečně vydávají na dobrodružnou cestu autorské tvorby. Tentokrát budou v dialogu s knížkou pro děti Milady Rezkové Neboj, neboj! skrze práci s objekty a jejich stíny překonávat své vlastní obavy a nejistoty a ukážou, že strachovat se můžou i ti nejzkušenější. Inscenace je proto určena všem, kdo mají odvahu se bát – od pěti do sto padesáti let!