SPOLUPÓL

Divadlo Polárka se na dva dny promění v prostor mladého tvůrcovstva. Kolektivci a jednotlivci představí a uvedou svou tvorbu formou divadelních performancí, rapového koncertu, výtvarných instalací a autorského čtení. Program vzniká z opencallu pro tvůrcovstvo ve věku 15–25 let a otevírá otázky identity, místa jednotlivce ve společnosti i svobody a zodpovědnosti, která s ní přichází. 

Program: 

Sobota 23. 5.

10.30 Tání: Hledat Robinsona (DSB) | Velká scéna 

12.30 Patřičnost – vernisáž | Malá scéna 

výstava fotografií

Patřičnost sleduje dospívající dívku, její přestěhování se do velkého města a s ním spojené často protiřečící si pocity. Od melancholie po nadšení, hledající své vlastní místo, se dívka poprvé potýká nejen sama se sebou, ale vidí se i v kontextu města, do jehož tlukotu se snaží začlenit. Patřičnost pojednává o dnešním světě a jeho tíze, kterou nedovedeme vždy unést, a o tom, jak jej máme v dospívání navigovat. 

Autorkou je 21letá začínající umělkyně a studentka lingvistiky a literatury na FF MUNI Nora Zaťková.

14.30 Zrození duše | Velká scéna

divadelní inscenace

Naše troška do mlýna je scénka malinká,

na dlouho to není, bude to jen chvilka.

Jen krátce říct, jak duše se rodí,

tělo každý zná a buňku popsat umí,

však my víc řekneme, my duši naší čteme.

Bude to dokument, budeme ji sledovat,

jak houpe se v pocitech

a nechá nás provázat,

provázat tou nití tajemnou, co všechny nás spojuje,

tou, co lidské oko nevidí a přesto nás spaluje.

To je náš spolupól, tohle nás svazuje,

nitě pocitů, co duši nám sužuje.

Ta duše však na světě není a dlouho nebude,

pokud neprokáže sílu a nezdolá krůpěje.

Autorstvo

Jsme banda třeťáků, která se začíná dělit na zletilé a děti. Jsme náctiletí, ze všech možných sociálních skupinek, dali jsme se dohromady, abychom mohli předvést, co jinde nahlas neřekneme. Jsme, jak nám to říkají? Elita. Jsme elita moderního světa, která se každé druhé ráno probudí s tím, že někam posune svět, s tou spalující touhou učinit ho lepším. A někdy po probděné noci přemýšlí, jestli nejlepší pro svět nebylo by prostě jen přestat být. Naše největší kariéra je držet hubu a krok, abychom mohli vyrůst a pak převzít otěže a začít měnit ten svět. Toužíme přispět svou troškou do mlýna a nejlepší způsob, jaký umíme, je divadlo.

15.15 Bartolomějská – autorské čtení | zahrada za Polárkou

autorské čtení začínající spisovatelky 

Povídky z pera vysokoškolské studentky Elišky Kudláčkové, které jsou věnovány osudům obyčejných lidí minulého století. Přijďte si poslechnout příběh muže, kterému emigroval syn, anebo se na chvíli ponořte do světa malého chlapce, který si rád hraje na kosmonauta.

Hrdinové, o nichž uslyšíte, se v době šedé normalizace radují, trápí, milují a snaží se žít tak, jak nejlépe umí. Hledají, tápou, nevědí a každé jejich rozhodnutí je doprovázeno následky. Stejně tak je to i u nás samotných. Všichni hledáme své místo ve společnosti, škatulku, kam zapadneme. Každý z nás na svých bedrech nese nejen obavy a starosti, ale také velké i malé radosti. 

16.00 Čekárna | Velká scéna

částečně improvizovaná inscenace

Vezměte si číslo a posaďte se. Poprosili bychom Vás o chvilku strpení, ale už nemáte kam spěchat…

Po tragické dopravní nehodě se několik nebohých duší objeví v prostředí, které jim není nepovědomé. Tedy až na ty debatu rozprouďující směrovky, ty jsou žhavou i ožehavou novinkou. Se šestimístným pořadovým číslem je naštěstí času na filozofování dost. Vždyť kde jinde složit to, co nosíme na srdci, než na věčnosti? Ať už naše dušičky čeká jakákoliv. Tato částečně improvizovaná hra se snaží vypořádat s obzvláště nevtipnými otázkami zábavným způsobem. Kdo patří do nebe a kdo do pekla? Jsme opravdu tak odlišní? A existuje vůbec něco jako horší nebo lepší při hodnocení lidské existence?

Za vznikem této inscenace stojí studentská divadelní skupina z Biskupského gymnázia, která vznikla při příležitosti školního divadelního festivalu a která chce světu ukázat, jak krásný svět divadla vlastně je, a že člověk se může stát kýmkoliv – alespoň na jevišti.

16.45 V jejím světě – vernisáž | foyer

výstava

Od malička jsou nám kladeny otázky: Co chceme dělat? Kým chceme být? Jsou nám vnucovány činnosti, ideje, názory a zájmy. Ale často se přehlíží fakt, že každý pochází z jiných začátků. Některé duše si musí prožít hrůzy už v raném dětství, někteří takové příběhy zažít nemusejí nikdy. Je třeba si uvědomit, že místo ve společnosti si budujeme sami, a ovlivňuje to to, čím jsme žili, když jsme byli malí. S touto myšlenkou autorka Anna Černá, studentka Střední umělecké škole umění a designu v Brně, vytvořila výtvarnou práci V jejím světě, v bezpečí. 

„Použila jsem techniku pastelu, pastelek a koláže, protože mi to pomohlo navrátit se do dětství – když jsem zběsile čmárala pastelkama po papíru, po zemi, někdy i po skříni. Zvolila jsem naivní, veselou barevnost, abych vyvolala pocit bezpečí a pohodlí. Ale ten, kdo chce, si může pod příběhy nalézt něco jiného, něco svého. Tak, jak jsme to dělali, když jsme byli malí.“

17.30 Check-in, Check-out, Čekám | Velká scéna

divadelní inscenace

Představení s názvem Check-in, Check-out, Čekám je divadelní koláží, spletitou mozaikou kombinující texty současných českých autorů a ostřílených klasiků, a to vše propojené texty vlastní tvorby. Zkoumáme hranice lidské komunikace a (ne)porozumění v interakci s absurdnem. Rozumíme si? A chceme si vůbec rozumět? Sedm jednotlivců se setkává za účelem domluvit se. Na čem? To ví jen jeden z nich. Kolik různých osobností může představovat v očích svých blízkých jeden člověk? A co se stane, když se všechny tyto osobnosti setkají? Jaké to bude mít následky, když se tak rozdílné persony pokouší najít společnou řeč? Check-in, Check-out, Čekám… A víme vůbec, na co čekáme? Nebo snad na koho? Prozkoumejte s námi spletitost mezilidských vztahů, neschopnost komunikace a pestrost lidských osobností. Co by na to řekli naši? Co na to řeknete vy? Inscenace Check-in, Check-out, Čekám nese prvky experimentálního divadla, filmového mockumentu a lehké improvizace.

Divadelní kolektiv Prázdná fráze (dále jen PF) představuje volné uskupení sedmi amatérských (od slova amore – mít rád) herců/režisérů/scénáristů a studentů FF MUNI ve věku okolo 23 let.

18.30 Diskuze k představením | Velká scéna

19.30 Daniel de Clouded – koncert | Malá scéna 

koncert

Daniel Dička je producent a rapper tvořící experimentální hip-hop na pomezí cloud rapu, ambientu a audiovizuálního umění, Michaela Pačinová aka MiškaPipiška je kytaristka, která přidá duši každé jeho písni – přinese kousek sebe a svojí osobnosti, která je dost bipolární, v tomto chaotickém světě. Celá tvorba je vždy nějakým způsobem zrcadlem života. Jeho set se skládá od tématu lásky až po existenční krízi… Chce jen zachytit to, že člověk se nachází v živote stále v různých situacích, po kterých nikdy nezůstává stejný. A to je jednoduše potřeba přijmout.