#51 Theatrocén – INSIDE DSB: Jak jsem se stal Světoběžníkem DSB!
Letošní 17. ročník Divadelního světa Brno je u konce. Cesta festivalem byla tento rok obzvlášť spletitá, však jsem taky během 12 dní navštívil inscenace autorů z 5 zemí světa! Setkal jsem se s Divokou kachnou, která mi ukázala, že lidský život se nejpřesněji zobrazuje skrze jeho absurditu, zahlédl jsem Nosorožce (jednoho, anebo víc?), u kterého jsem si nebyl jist, zda měl jeden nebo dva rohy, prošel jsem si s otevřenou pusou křížem krážem Mou vlast, kdy nad krásou té naší země i slza ukápla, připletl se do Nebezpečných známostí, v jejichž společnosti mi nebylo zrovna dvakrát příjemně, tak tak doběhl k Pozdě příchozím, u nichž mě mrazilo při zjištění, co všechno se může stát, když si něčeho všimneme až příliš pozdě, proletěl se s Krkavci, kteří vám dovedou pořádně zamotat hlavu, začetl se spolu se Zamilovaným mužem do jeho románu Můj boj, přičemž jsem si uvědomil mnoho aspektů, které život přináší, a jak je důležité v tom všem neztrácet hlavu, no a na závěr jsem byl pozván na večírek Paní Dallowayové, na němž se pořád něco dělo!
Ač festival nabídl množství tzv. linek, např. Zahraniční, Tuzemskou či Severní vítr, já jsem si nevědomě ze zhlédnutých představení vytvořil svou vlastní. Mohla by se jmenovat třeba: Linka (sebe)uvědomění. Osudy některých postav z inscenací Divoká kachna, Nosorožec a Krkavci jsou často zmanipulované a ovlivněné lidskou neschopností stát si za vlastním názorem. V dnešní době je otázka identity velmi palčivá a nenechat se ovlivnit okolním světem jen kvůli začlenění do společnosti je nesmírně důležité. „Jsme diváky, nebo účastníky svých životů?” zeptal by se kamarád Karla Ove Knausgårda v inscenaci Můj boj. Zamilovaný muž. Své názory bychom si neměli nechat vzít a jsem rád, že jsem si tento fakt při sledování jednotlivých inscenací mohl znovu uvědomit.
Jako INSIDEŘI jsme letos opět mohli nakouknout pod pokličku festivalu a připravit pro vás řadu aktivit v rámci doprovodného programu ve Festivalovém otevřeném domě. Nemohu opomenout zmínit fotokoutek, interaktivní pátrací hru pro děti na motivy letošního hesla festivalu „Tribute to Nations,” plackování či kafé kvíz, dále také dramaturgický úvod k inscenaci Proměna vedený Insiderkou Luckou, lektorský úvod pro děti k představení Má vlast vedený Insiderkami Luckou a Eliškou, debatu po představení První rána kapitána, které se ujala Insiderka Amálka anebo lektorský úvod ke Sněhové královně v podání Insidera Filipa. Velmi si vážím toho, že jsem se mohl zapojit do debaty s inscenačním týmem po představení Má vlast a že jsme pro početné diváctvo zahráli ve foyer Janáčkova divadla s naším ansámblem z brněnské konzervatoře jazzový balet Bohuslava Martinů Kuchyňská revue.
