#9 Theatrocén – „Jak by byl svět krásný, kdyby v něm všechno bylo podle dětí!“

Jak psát pohádky ve vězení?  Inscenace Píšu ti, píšu… v brněnském Divadle Radost je o hravosti, dětské radosti a svobodě představivosti.

Na scéně stojí kartonová krabice zevnitř osvětlená žárovkou. Najednou se na její přední stěně začne objevovat písmo malované vodou a světlo prosvěcuje mokrý papír: „Ahoj, můj miláčku.“ Krabice se otevírá a v ní je stísněný člověk, Ivan Martin Jirous, zvaný Magor. Z vězení posílá dopis své ženě Julianě a svým dvěma dcerám, Františce a Martě.

Soukromou korespondenci manželů Jirousových a Magorovy pohádky a básničky pro děti vybrala a do scénáře poskládala režisérka Katarína Aulitsová. Vytvořila tak pestrou koláž textů, které se prolínají jeden do druhého, a může zaujmout jak dítě, tak rodiče. Vše doprovází pro jeviště adaptovaná hudba skupiny The Plastic People of the Universe, jíž byl Magor členem. Nejvýraznějším hercem inscenace je Václav Vítek v roli Magora, který dovede střídat čirou radost, jemný cit k rodině, starost o děti i smutek. Doplňují ho neméně zdatné Hana Šimková a Hana Kučová, které hrají Julianu a obě dcery a které zároveň vodí loutky. Scénu sestávající z kartonové kobky, ve které je uvězněn Magor, a kovového lešení nad ní, kde se odehrává život Juliany a holčiček, a stejně tak různé loutky vytvořila Markéta Plachá.